|
| |
|
|
Systém pro plánování zdravotnických služeb
Janíčková, Natália ; Kolářová, Jana (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje sestavení plánovacího expertního systému pro rozpis služeb zdravotnického personálu a jeho jednotlivým částem od samotného algoritmu, softwarových nástrojů až po koncovou aplikaci. Systém umožňuje generovat rozpis služeb dle požadavků zadavatele i zdravotnického personálu a generovat základní přehledy na vybraná období. Systém respektuje a při plánování hlídá omezení vyplývající z platné legislativy.
|
|
|
Způsob vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu z pohledu žáků
Ondrašíková, Jana
Bakalářská práce na téma „Způsob vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu z pohledu žáka“ měla cíl zjistit informace, jak žáci vnímají výhody a nevýhody praktického výcviku v učebnách praktického výcviku a v podmínkách reálné praxe. Dalším cílem bylo zjistit jaké obavy mají žáci z přechodu z učebny praktického výcviku do podmínek reálné praxe. Teoretická část vychází z odborné literatury, její analýzy, srovnání a syntézy. První část vychází z vymezení pojmu ošetřovatelství, jeho historie v českých zemích. Další část práce se zabývá vzděláváním zdravotnických pracovníků a formami vzdělávání. Praktická část práce je zaměřena na výuku ošetřovatelství, praktickou výuku a odbornou praxi. Dále se zjišťovalo v praktické části práce formou dotazníků, názor žáků a jejich připravenosti na nástup do zdravotnického zařízení po ukončení studia. Ze zjištěných informací bylo zpracováno doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Reakce zdravotnického personálu na fyzický útok ve zdravotnickém zařízení
KÁCHA, Vojtěch
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fyzického napadení zdravotnického personálu ve zdravotnických zařízeních, a to především na odděleních urgentního příjmu. Zdravotnický personál se může dostat do konfrontace s pacientem, který může být pod vlivem drog, alkoholu, vážném psychickém stavu, nebo v těžké životní situaci, která vyvolá konfliktní chování. Tato konfrontace pak může ohrožovat bezpečnost personálu zdravotnického zařízení, ale jejich pacientů. Teoretická část se zabývá charakteristikou násilí, agrese a teoretickou metodologií při napadení zdravotnického personálu pacientem. Práce definuje násilí a jeho kategorie. Dále nahlíží na způsoby prevence a řešení již probíhající konfrontace. V praktické části práce zjišťuje a porovnává řešení agrese mezi dvěma okresními a dvěma nemocnicemi v krajských městech. Konkrétně identifikuje, jaké techniky zdravotní personál ve zdravotnickém zařízení využívá v rámci prevence fyzického útoku ze strany pacienta, jak na útok reaguje a také jak často se s verbální, či fyzickou agresí během svých služeb setkává. Tento výzkum bude prováděn technikou kvalitativního výzkumného šetření pomocí metody dotazování a hloubkových rozhovorů, přičemž výzkumným vzorkem budou zdravotničtí pracovníci oddělení urgentního příjmu, tj. všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři. Výsledky studie naznačují, že zdravotnický personál se s verbální agresí setkává téměř každou službu, s fyzickou pak jen výjimečně, byť se její incidence za poslední roky zvýšila. Výzkum dále ukazuje, že v krajských nemocnicích je incidence agresivního jednání logicky větší, kvůli většímu počtu lidí. Procentuálně by se ale dalo říct, že zastoupení je přibližně stejné, nehledě na lokalitu zdravotnických zařízeních. Tím, jak je zdravotnický personál stále více v kontaktu s konfliktními osobami, nezbývalo jim nic jiného než se přizpůsobit. A tak pokud si všímají, že situaci nelze deeskalovat, raději si přivolají ochranku, či Policii České republiky, než aby ohrožovali své zdraví, nebo ostatních pacientů. Primárně se však pokoušejí situaci zvládnout zásadami správné komunikace. Znepokojujícím zjištěním je skutečnost, že konfliktní jednání pacientů je pro personál nemocnice na denním pořádku a nevyvolává u něj žádné překvapení. Prevalence agrese v nemocničních zařízeních poukazuje na širší společenský problém, kdy agresivní jednání je stále mnohými viděno jako legitimní cesta jak dosahovat svých potřeb. Práce je upozorněním na prevalenci agrese v nemocnicích. Řešení tohoto problému vyžaduje spolupráci na několika úrovních. Vedení nemocnic by mělo vedení nemocnic na aktuální situaci a zajistit co největší bezpečnost personálu i pacientů před agresory a také zajistit dostatečnou edukaci personálu ohledně jednání s agresivními jedinci a případně i základní kurzy sebeobrany. Výsledky by ale také měly upoutat pozornost médií, která by se měla zaměřit na primární prevenci a začít na tento problém aktivně upozorňovat a sdělovat lidem, že pro agresi ve zdravotnictví bez legitimního důvodu není prostor, protože právě řešení konfliktů zdržuje zdravotnický personál od poskytování kvalitní a efektivní zdravotnické péče.
|
|
|
Sebeobrana pro zdravotnický personál
JANŮ, Dominik
Bakalářská práce Sebeobrana pro zdravotnický personál se věnuje napadání zdravotnického personálu a připravenosti zdravotníků na napadení. Teoretická část pojednává o základních definicích sebeobrany, jejím členění a právních aspektech. Dále jsou zmíněny fáze konfliktu a trénink sebeobrany. Praktická část zjišťuje četnost napadení zdravotníků, jejich verbální a fyzické řešení konfliktních situací, jejich zkušenosti se sebeobranou a sebeobrannými prostředky. Také zjišťuje schopnost zdravotníků předcházet konfliktním situacím a zkoumá snahy zdravotnického personálu o rozšíření znalostí v tématu sebeobrany a komunikace s agresivními pacienty.
|
|
|
Profesionální spolupráce v péči o matku a dítě v rámci hospitalizace po porodu
BARTUŠKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce popisuje profesionální spolupráci v péči o matku a dítě v rámci hospitalizace po porodu. V teoretické části je popsána práce nelékařského zdravotnického personálu v péči o matku a novorozence na porodním sále, práce nelékařského zdravotnického personálu v péči o matku a novorozence na oddělení šestinedělí a fyziologických novorozenců, role dětské sestry v péči o fyziologického novorozence na stanici neonatologického oddělení a profesionální spolupráce zdravotnického personálu na odděleních. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat oblast spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě v rámci porodního sálu. Druhým cílem bylo zmapovat oblast spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě na oddělení šestinedělí. Pro tyto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zkoumá, v jakých oblastech je spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě v rámci porodního sálu. Druhá otázka zjišťuje, v jakých oblastech je spolupráce ošetřovatelského personálu o matku a dítě na oddělení šestinedělí. Výzkum byl prováděn pomocí kvalitativní strategie s využitím metod dotazování a hloubkových rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 12 žen pracujících v českobudějovické nemocnici. Šest respondentek je zaměstnáno na oddělení jako porodní asistentky (v práci jsou označeny písmenem R) a dalších šest respondentek pracuje na pozici dětské sestry (v práci jsou označeny písmenem D). Všechny respondentky byly seznámeny s tématem bakalářské práce a byly upozorněny o anonymitě ve výzkumném šetření. Hlavními kategoriemi této bakalářské práce jsou: Interpersonální vztahy v rámci porodního sálu, kde respondentky hodnotí vzájemné vztahy mezi sebou. Druhá kategorie analyzuje spolupráci v rámci porodního sálu, kde jsme se zabývali oblastmi spolupráce a také nás zajímalo, jaké jsou problémové oblasti v rámci této spolupráce. Třetí kategorie zkoumá komunikaci v rámci porodního sálu. V této kategorii zjišťujeme, jak porodní asistentky a dětské sestry hodnotí kvalitu komunikace, jak si informace na daném pracovišti předávají a jaká je kvalita sdělovaných informací. Čtvrtá kategorie se nazývá Další spolupráce zdravotnického personálu v rámci porodního sálu, ve které se první část věnuje gynekologicko-porodnickému oddělení a druhá část spolupracujícímu personálu neonatologického oddělení. Pátá kategorie se zabývá interpersonálními vztahy v rámci péče o ženu a dítě po porodu na oddělení šestinedělí a stanici fyziologických novorozenců. Šestá kategorie má název Spolupráce v rámci péče o ženu a dítě po porodu, kde jsme zjišťovali, v jakých oblastech se vyskytuje spolupráce a její případné problémy. Sedmá kategorie analyzuje komunikaci v rámci péče o ženu a dítě po porodu. Zde se zabýváme kvalitou komunikace, formou předávání informací a jejich kvalitou. Poslední osmá kategorie zkoumá, s kým dalším musí porodní asistentky a dětské sestry v rámci péče o ženu a dítě po porodu spolupracovat po stránce gynekologicko-porodnické a neonatologické. Kvalitativní výzkum potvrdil vzájemnou spolupráci mezi zkoumanými odděleními. Potvrdil také, jak je komunikace důležitá v ošetřovatelské péči, protože bez vzájemné komunikace by nemohlo dojít ke spolupráci, a tedy k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče.
|
|
| |
|
|
Komunikační potřeby z pohledu pacientů / klientů se zrakovým handicapem
König, Zachary Alexander ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Téma této bakalářské práce se zabývá komunikačními potřebami z pohledu pacientů/klientů se zrakovým hendikepem. Komunikace je dovednost, kterou používáme ve všech oblastech života. Ve vztahu zdravotnický personál - pacient je tato komunikace velice důležitá, protože nám pomáhá se zjištěním určitých informací, které jsou pro nás zásadní a tím pádem také zajišťuje správný postup léčby či dobrou ošetřovatelskou péči. Cílem této práce bylo zjistit, jaké komunikační aspekty jsou zásadní z pohledu pacientů/klientů se zrakovým hendikepem, jak vnímají komunikaci mezi nimi a zdravotnickými pracovníky a jaké pozitivní a negativní aspekty jsou v této komunikaci obsaženy. Respondenti, kteří se zúčastnili této studie, byli rozděleni do tří skupin, podle toho, z jaké organizace či z jakého domova tito respondenti pocházeli. Celkový počet respondentů byl 27, jejich společný medián věku byl 67. Výběr těchto respondentů nebyl záměrný, tohoto průzkumu se zúčastnili pacienti/klienti, kteří měli o tento průzkum sami zájem. K získání dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, kdy respondenti odpovídali na jednotlivé otázky, které byly následně analyzovány a zhodnoceny. Pro tento průzkum byla metoda rozhovoru nejvhodnější a to z důvodu získání nejen důvěry pacientů/klientů a ochoty spolupracovat, ale také z důvodu...
|
|
|
Systém pro plánování zdravotnických služeb
Janíčková, Natália ; Kolářová, Jana (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje sestavení plánovacího expertního systému pro rozpis služeb zdravotnického personálu a jeho jednotlivým částem od samotného algoritmu, softwarových nástrojů až po koncovou aplikaci. Systém umožňuje generovat rozpis služeb dle požadavků zadavatele i zdravotnického personálu a generovat základní přehledy na vybraná období. Systém respektuje a při plánování hlídá omezení vyplývající z platné legislativy.
|
|
|
Hygiena rukou jako prevence nozokomiálních nákaz u zdravotnických pracovníků Nemocnice Strakonice a.s.
HRACH, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá prevencí a monitorováním infekcí, které souvisí se zdravotní péči v Nemocnici Strakonice, a.s. Hlavním cílem práce bylo analyzovat a popsat aktuální situaci v oblasti prevence nozokomiálních nákaz ve spojení s mytím rukou zdravotnických pracovníků v této nemocnici. Znalost zdravotnických pracovníků v oblasti nozokomiálních nákaz, činnost osob provádějících úklid či kvalita hygieny rukou zdravotníků byly mým hlavním zaměřením. Bakalářská práce je zaměřena na několik oddělení - hemodialýza, anesteziologicko-resuscitační oddělení, jednotka intenzivní péče a v neposlední řadě gynekologicko-porodnické oddělení. Bakalářská práce má dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zaznamenány již známé poznatky v oblasti infekcí spojené se zdravotní péčí. Důraz byl kladen na techniku, způsob, kvalitu mytí a dezinfekce rukou, vysvětlení pojmu nozokomiální nákaza, rozdělení, vymezení a šíření nozokomiálních nákaz. Informaci byly získány a použity z domácí i zahraniční literatury. Praktická část se týká především krátkého výzkumu a pozorování v Nemocnici Strakonice, a.s. Hlavním cílem bylo zjistit různými metodami kvalitu nemocniční hygieny. Průzkum byl proveden pomocí semikvantitativních a kvalitativních metod. Každá metoda je v práci popsána metodicky a prakticky. Výsledky byly okomentovány v diskuzi.
|
host ::
RSS.